Vězeňství v číslech: Statistiky českého vězeňského systému

Počet vězněných osob

V českých věznicích a vazebních věznicích se v posledních letech nachází přibližně 19 000 osob. Toto číslo zahrnuje jak odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody, tak obviněné ve vazbě a osoby v zabezpečovací detenci. Česká republika se tímto počtem řadí mezi země s vyšší mírou uvěznění v rámci Evropské unie.

Vývoj počtu vězněných

Počet vězněných osob v České republice prošel v posledních dekádách značným vývojem. Na počátku devadesátých let se počet pohyboval kolem 20 000, v období kolem roku 2000 klesl pod 16 000, aby následně opět vzrostl. Historického maxima bylo dosaženo přibližně v letech 2012 až 2013, kdy se počet přiblížil 23 000 osob. Od té doby dochází k postupnému poklesu díky častějšímu využívání alternativních trestů a legislativním změnám.

Kapacita věznic

Celková ubytovací kapacita českých věznic činí přibližně 21 000 míst. To znamená, že obsazenost se v současnosti pohybuje kolem 90 procent. V minulosti, zejména v období maxima kolem roku 2013, byla kapacita překročena o více než 10 procent, což vedlo k závažným problémům s přeplněností.

Problém přeplněnosti se projevoval zejména ve starších zařízeních, kde museli odsouzení sdílet cely určené pro menší počet osob. Evropský soud pro lidská práva v několika rozhodnutích konstatoval, že podmínky v některých českých věznicích nedosahují požadovaného standardu.

Struktura vězeňské populace

Pohlaví

Drtivou většinu vězněných osob tvoří muži. Ženy představují přibližně 7 až 8 procent celkové vězeňské populace, což odpovídá zhruba 1 400 osobám. Pro odsouzené ženy slouží specializovaná zařízení, nejvýznamnějším je Věznice Světlá nad Sázavou.

Věk

Nejvíce zastoupenou věkovou skupinou jsou osoby ve věku 30 až 40 let. Průměrný věk odsouzeného se pohybuje kolem 37 let. Mladistvých osob (15 až 18 let) je v českých věznicích minimální počet, obvykle kolem 30 až 50 v celé republice.

Národnost

Podíl cizích státních příslušníků ve vězeňské populaci činí přibližně 8 až 9 procent. Nejčastěji zastoupenými národnostmi jsou Slováci, Vietnamci, Ukrajinci a Rumuni.

Typy trestné činnosti

Nejčastějšími důvody uvěznění v České republice jsou majetkové trestné činy, zejména krádeže a podvody. Následují trestné činy spojené s drogovou kriminalitou, násilné trestné činy a trestné činy proti životu a zdraví. Přibližné rozložení je následující:

• Majetková trestná činnost: přibližně 35 procent
• Drogová trestná činnost: přibližně 15 procent
• Násilná trestná činnost: přibližně 14 procent
• Trestné činy proti životu a zdraví: přibližně 10 procent
• Trestné činy v dopravě: přibližně 7 procent
• Sexuální trestné činy: přibližně 5 procent
• Ostatní: přibližně 14 procent

Recidiva

Míra recidivy, tedy opakovaného páchání trestné činnosti, je jedním z klíčových ukazatelů efektivity vězeňského systému. V České republice se míra recidivy dlouhodobě pohybuje kolem 65 až 70 procent. To znamená, že více než dvě třetiny propuštěných se do vězení v průběhu života vrátí.

Tato čísla jsou alarmující a ukazují na potřebu zlepšení resocializačních programů a podpory propuštěných po návratu do společnosti. Nejvyšší míra recidivy je u pachatelů majetkové trestné činnosti a osob závislých na návykových látkách.

Náklady na vězeňský systém

Provoz vězeňského systému je finančně značně náročný. Celkový rozpočet Vězeňské služby ČR se pohybuje kolem 14 až 15 miliard korun ročně. Průměrné denní náklady na jednoho vězně činí přibližně 1 600 až 1 800 korun, což představuje zhruba 50 000 až 55 000 korun měsíčně a 600 000 až 660 000 korun ročně na osobu.

Pro srovnání: náklady na alternativní tresty jsou výrazně nižší. Elektronický monitoring u domácího vězení stojí přibližně 200 korun denně na osobu a dohled probačního úředníka je ještě levnější.

Personál Vězeňské služby

Vězeňská služba České republiky zaměstnává přibližně 11 000 osob. Z toho tvoří příslušníci (uniformovaní zaměstnanci) přibližně dvě třetiny a civilní zaměstnanci jednu třetinu. Poměr počtu personálu k počtu vězněných osob se pohybuje přibližně na úrovni 1:1,7.

Mezi nejčastější profese ve Vězeňské službě patří dozorci, vychovatelé, sociální pracovníci, psychologové, zdravotní sestry a lékaři, specialisté na bezpečnost a administrativní pracovníci.

Mezinárodní srovnání

Česká republika se v míře uvěznění (počet vězňů na 100 000 obyvatel) pohybuje nad průměrem Evropské unie. S přibližně 180 vězni na 100 000 obyvatel zaostává za Polskem nebo pobaltskými státy, ale výrazně převyšuje země jako Skandinávské státy, Německo nebo Rakousko, kde se míra uvěznění pohybuje kolem 60 až 80 na 100 000 obyvatel.

Tento rozdíl je způsoben kombinací faktorů, včetně přísnější trestní politiky, nižšího využívání alternativních trestů v minulosti a vysoké míry recidivy. Postupný odklon k alternativním trestům a posílení resocializačních programů by měly v budoucnu přispět ke snížení této míry.